Historie Rovně


Roveň je starodávnou vsí. Zdejší krajina byla osídlena již v nejstarších dobách. Svědčí o tom četné vykopávky, které obohatily sbírky muzeí – jako například zbytky po starých zbraních, kovových předmětech a různého drobného materiálu. Roku 1942 kdosi nalezl přímo v Rovni dvě kamenné sekery. Jejich stáří je 7000 – 4000 let. V roce 2004 bylo nalezeno pár zlomků keramiky ze 14. století.

Roveňská tvrz byla postavena zcela jistě před rokem 1406 na strategickém místě nad dnešní vsí s mimořádným rozhledem do kraje. Později byla tvrz nahrazena hospodářským dvorem. Pod dnešním hospodářským statkem zůstaly zbytky panského sídla.

První zmínka o vsi Roveň pochází z roku 1406, v té době byl majitelem Zdeněk z Rovně, další majitelé se často střídali. Ves byla spojována s vlastnictvím nedalekého sousedního Nebákova. Roku 1538 prodal Bušek Hubojedský ze Sluh Lorencovi Šmolcovi ze Šmolců dvůr, ves Roveň a pustý zámek Nebákovský s mlýnem Nebákov. Po roce 1569 se Roveň dostala do majetku Smiřických – Elišky Smiřické z Valdštějna na Skalách, její dcera Anna Kateřina Šliková ze Smiřic prodala roku 1609 tvrz, dvůr a ves Roveň, vsi Malechovice a Bacovy a dvůr kmecí Na třech zubích Jindřichovi Matesovi hraběti z Thurnu. Roku 1623 se majetek dostal konfiskací do rukou Albrechta z Valdštějna a byl připojen ke Frýdlantskému knížectví. Po jeho zavraždění se na Rovni střídali různí majitelé. Roku 1668 Petr František z Nymissu odkázal majetek své manželce Evě Anně Nymissové z Gryslu a jelikož zdědila i statek Mladějov, spojila se Roveň se statkem Mladějovským. V té době stál již na Mladějově zámek, který byl centrem celého panství a tím tvrz na Rovni ztratila na významu. Postupně chátrala a pustla a na jejím místě vyrostl panský dvůr. Roku 1744 koupil Roveň hrabě Kazimír Netolický (vlastnil Kostecké panství), dále šlechtic Václav August z Havle, který roku 1771 přikoupil ke statku okolí Nebákova, bez mlýna. V 17. století byla Roveň spojena s Mladějovem, kde majetek patřil několika rodům. Někteří majitelé z finanční tísně majetek zčásti odprodávali. V letech 1747 – 1792 byla Roveň součástí Kosteckého panství. Roku 1792 koupil Mladějov Gustav Pabstmann, roku 1903 koupil ve dražbě velkostatek Mladějov – Roveň Jan Hakl z Jilemnice pro svoji dceru Annu Bláhovou. Po smrti jejího manžela Josefa Bláhy se jedinou oprávněnou dědičkou stala Gabriela Hamacherová.

Později se obec stala obcí zemědělskou, kde největším hospodářstvím býval dvůr. Všechny obytné domky občanů byly dřevěné – roubené, většinou z doškovými střechami, které stářím a touhou po lepším bydlení pomalu zmizely. Některé se však dochovaly dodnes. Po rekonstrukci a opravách slouží jako rekreační chalupy. Později se začaly stavět domy zděné se vším pohodlím.

Roku 1928 byl v obci zaveden elektrický proud.

Dříve se pitná voda ze studánek nosila v dřevěných konvích a putnách do domácností, později byla vedena do domů vodovodem. Roku 2006 byl na Rovni vybudován veřejný vodovod a domovní přípojky.

Uprostřed vsi stávala dřevěná zvonice, ale podle kroniky není nikdo, kdo by si pamatoval, kdy byla postavena. Na návsi je i kovárna asi z roku 1870.

Téměř každá obec v okolí má svého patrona - pískovou sochu na rozcestích pod košatými stromy a někdy i přímo v polích. Jednu z těchto soch jsme měli i na Rovni. Byla to socha ,,Matičky“ na podstavci s reliéfem svatého Isidora. Pochází z roku 1741. Tyto sochy byly však ponechány svému osudu a mnohdy i zlovůli lidí, kteří ztratili jakoukoliv úctu ke kultuře. A tak se stalo, že roku 2004 byla odcizena i naše socha ,,Matičky“.

V roce 1948 byly u „Matičky“ vysázeny 2 lípy na počest zrušení roboty. Stromy daroval roveňský rodák Dr. Ing. Landovský.

V obci se nachází vzácný památný tis, který je nejstarším tisem na Sobotecku a je v záznamu Památkového úřadu. V roce 1805 byl přesazen z rokle na Hrubé Skále na Roveň k chalupě č. 29, která byla majetkem rodu Najmanů.

V blízkosti se nachází požární zbrojnice z roku 1936, která byla dříve dřevěné hasičské skladiště postavené v roce 1904. Byl na ni přemístěn i zvon ze zvoničky. V písemných dokladech se uvádí, že založení hasičského sboru v naší obci pochází z roku 1903. Po vzoru sousedních obcí a přednášky pana Františka Havlíka z Vesce u Sobotky dochází k založení hasičského sboru i v naší obci. V roce 1904 proběhla slavnost, při níž došlo ke svěcení stříkačky. Historicky koňská stříkačka, která je i v dnešní době ještě stále funkční, vzorně reprezentuje Roveň na různých soutěžích. Sbor dobrovolných hasičů pořádá i různé poznávací a lyžařské zájezdy, plesy, sběr železa, úklidové akce u školy i ve škole, Mikulášskou nadílku. Zasahují samozřejmě i při hašení požárů.

Ve středu obce se nachází hostinec, který pochází asi z roku 1890. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, kteří ho neudržovali. Až v roce 2007 koupil hospodu Ing. Karel Novák a provedl opravy. Vyměnil nová okna, střechu, udělal novou omítku, proběhly opravy vnitřních prostorů. Na stěnách visí historické fotografie. Nyní je prostředí příjemnější. Na tom se částečně podílí i páteční hraní trempské skupiny ,,Nudleboys“.

Vedle hospody se nachází bývalý obchod Jednoty, který byl postaven svépomocí občanů v roce 1967. Zájem o nakupování upadal a obchod skončil v roce 2006. Nyní budova slouží jako podnikatelský objekt.

U rybníka na Rovni stával starý mlýn, který fungoval před cca 200 lety. Vystřídalo se zde několik majitelů a za majitele Jandy, po roce 1941, postupně mlýn přestal sloužit původnímu účelu a krátce sloužil jako obchod. Po dlouhou dobu nebyl obýván ani udržován, a tak postupně chátral. Dnes je svými novými majiteli po rozsáhlé rekonstrukci využíván jako rekreační objekt.

Roku 1882 zde byla postavena obecní škola. Významnou osobností byl Josef Severa. Byl to učitel a hudebník, který zde působil v letech 1923 – 1929. Vedl zde ochotnické divadlo Tyl. Roku 1974 byla škola uzavřena pro nedostatek žáků. Nyní slouží k různým kulturním akcím. Na místě cvičiště u školy bylo v roce 1968 vysazeno 13 lip na počest 50 let trvání Československé republiky.


vous.com.ua vous

Náhodný obrázek
foto - 70

zobrazení: 226
známka: 0
Odkaz

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS. | Editace | Správa: Ing. Petr Hanzl